Kdykoliv se utká dobro se zlem, dochází ke zrychlení pokroku. Střetávají-li se good guys a bad guys, zbrojí se nutně na obou stranách a vedlejším produktem tohoto úsilí ("arms races") jsou dokonalejší zbraně, čili technologie. To platí ve světě IT dvakrát -- kdybychom neměli autory virů, neprosperoval by trh s antivirovými programy, například.
Jedním z buzzwordů poslední doby je tzv. Sémantický web, neboli Web 3.0. Jde o... hnutí... (znáte snad výstižnější slovo?) hodných hochů s chvályhodnou motivací -- zlepšit užitnou hodnotu webu. Stručně řečeno: Vytvořit sémantické standardy a technologie umožňující vznik nových aplikací, které by chápaly význam skutečností na webových stránkách uváděných a dovolily tak nám, lidem, pracovat nejen s texty a obrázky, ale i s informacemi na webu.
Sémantický přístup slibuje i nové formy útoku na zatím neotřesitelnou vyhledávací pozici, kótu č. 1, na níž je v současnosti Google dobře opevněn. Pokud příslušníci sémantického hejna uspějí, zvedne se laťka doposud spíše statisticky zpracovávaného webového obsahu o trochu výš. Prakticky to bude znamenat alespoň to, že chovatelé koček a unixoví administrátoři nebudou dostávat na dotaz "cat" stejné výsledky.
Chvályhodnou snahu sémantiků zatím maří pár maličkostí:
1/ předpokládá se spolupráce autorů webového obsahu a webových aplikací. Ti jsou zatím zaneprázdněni spíše sledováním nových prohlížečů a obcházením jejich nekompatibilit, než aby doplňovali své stránky o nějaké RDFa a mikroformáty a tak nemají čas sledovat...
2/ ...poněkud chaotický vývoj v oblasti.
Protože má sémantický web -- ve fázi zrodu -- problémy sám se sebou, nepřekvapí, že se do něj oškliví hoši ještě ani pořádně neobuli. Ti se samozřejmě chopí svých příležitostí v okamžiku, kdy začne být zřejmé, že se z rance nápadů a standardizačních draftů začíná klubat něco úspěšného (čti: začnou z toho koukat prachy).
Co se stane pak?
Předně si řekněmě, kdo jsou ti zlí. Bystří už tuší, že zlí jsou: spammeři, skriptéři splogů, SEO černokněžníci, doménoví spekulanti, zkrátka všichni weboví příživníci, kteří automaticky generují obsah a zvyšují šum, aniž by přidávali hodnotu. (Aby bylo jasno, existuje jemný, ale podstatný rozdíl mezi obsahem generovaným a obsahem agregovaným.) Tito chlapci se s podrobnostmi sémantického webu doposud neseznámili, ale učiní tak v okamžiku, kdy Joe The Internet User začne místo google.com do adresní řádky prohlížeče psát hakia.com, powerset.com nebo třeba trueknowledge.com.
K čemu tedy dojde, až se objeví opravdu smysluplné sémantické technologie? K ničemu jinému než k pozvolné devalvaci smyslu, k inflaci významu, ke ztrátě sémantiky: Je třeba zařídit, aby se produkt mého klienta dobře rankoval ve výsledcích? Ale prosím, upravíme... jak se to sakra... ontologii, napíšeme plugin do prohlížeče, doplníme standard, rozšíříme vliv, ovládneme trh... však to znáte.
Po jisté době, kdy se věci zdánlivě začnou vyvíjet k lepšímu, dojde -- jakmile se spammeři naučí generovat nebo kupovat význam -- ke kolapsu zbytků použitelného webu. Finito.
A možná také ne.
Možná se zlí chlapci, aniž by o to stáli, dopustí vedlejšího efektu, který by nikdo nečekal. Začnou nevědomky, mimoděk... přidávat hodnotu (no fuj). V honbě za věrnějším a významuplnějším, avšak falešným, obsahem, jenž by úspěšněji mátl budoucí sémantické vyhledávače, dopustí se nechtěně jeho postmoderní tvorby. Na základě existujících textů začnou vystřihováním a opětovným lepením automaticky vytvářet informace, které nám -- světe, div se -- budou k užitku. Nejprve ve stylu tohoto fousatého vtipu, později lépe a stále dokonaleji. Zlé se sémanticky zlepší, zlí si sémanticky polepší.
K setření hranic mezi ošklivými a hodnými hochy dojde pozvolna. Možná už k němu dochází nyní, v intencích Webu 2.0 s jeho sociálně statistickými kritérii "užitečnosti".
Uvědomil jsem si to naplno dnes, kdy mi, poštou ranní, dorazil jeden nečekaný Google Alert. Pokud to ještě neznáte: to je takové diferenční automatické hledání -- zadáte hledanou frázi a ono vám to pak nepravidelně zasílá svodku s novinkami. Kdo to zná, ví, že jde o neocenitelnou službu, jež efektivně zvyšuje počet mailů, který ten den nestihnete vyřídit. A kdo Google Alert nejenom zná, ale i aktivně používá, jistě si všiml, že v alertech za poslední asi půl rok rapidně vzrostl počet splogů, na něž svodky odkazují. Spammeři zkrátka zacílili i na zcela minoritní cílovou skupinu, kterou představují nejrůznější odborníci nebo lidé jako já, tedy podivíni, co si nechávají posílat výsledky hledání nepraktických kombinací klíčových slov, jako např. "multi-objective optimization" nebo "evolutionary strategies".
Zkrátka -- při pohledu na tento spammerský blog se u mne dostavil onen slovutný AHA moment, celé to probíhalo zhruba takto: JE to nade vší pochybnost jen nosič reklamy a ne zápisník nějakého vědce hodný mé pozornosti, takže zavíráme tab... POČKAT... hmm... opravdu? Vždyť ten spammer mi může, při splnění určitých dalších předpokladů, být užitečný -- pokud ovšem bude konzistentně kopírovat seznam literatury ze sborníků, které bych si možná někdy rád prolistoval, pokud je trochu lépe zorganizuje, atd... takže... zlý nebo hodný? Zlý, jasně, že zlý, pokud hodnotíme jeho prvotní motiv. Ale pochybnost dále vzrůstá -- co když jednou bude -- samotnou honbou za významem, jedinečností, atd. svého splogu -- donucen mi opravdu přinést nějakou zajímavou informaci, kterou bych jinak nenašel?
Co když i emailový spam ruku v ruce s mailovými filtry dosáhne onoho kýženého stavu, kdy skrze obrannou bariéru do inboxu proniknou jen opravdu zajímavé, a přesto nevyžádané maily? Co když jednou úmyslně nastavím svůj sémantický spamfiltr tak, že připustím... určité, konkrétně cílené... reklamě... aby mne oslovila? (Ó, jaká ostuda se k těmto myšlenkám, mezi námi intelektuály, vůbec přiznat: no považte, on se nevyhýbá reklamě).
Co když se... tak nějak samo od sebe... vyřeší naše současné dilema, které se projevuje tím, že nestíháme sledovat a vyhledávat všechny významné novinky, zatímco jsme zahlceni naprosto nepodstatnými věcmi, jež se na nás valí ze všech stran?
Co když... Možná. A možná vůbec ne.
Ale pokud ano, kdy se tak stane? Zcela jistě až v době, kdy většinu článků z webu pro nás a za nás bude vyhledávat a předčítat autonomní softwarový agent -- robotická sekretářka -- a my zatím budeme zalezlí, někde v klidu, dokonale soustředeni na vymýšlení Webu 4.0.
---
Pozn.: rozdělení na hodné a zlé chlapce zrcadlí čistě mé osobní preference. Pokud v tomto textu zaměníte dobro za zlo, nedojde ke ztrátě jeho informační hodnoty.
30. září 2008
21. září 2008
Klopotné hledání GTD nástrojů
Pod vlivem četby knihy D. Allena Get Things Done, jež nedávno vyšla v českém překladu, jsem se rozhodl na vlastní kůži vyzkoušet populární učení tohoto "Mistra Sekty produktivity".
Vybaven odhodláním, jal jsem se nejprve hledat vhodné nástroje, které by mou snahu uspět v GTD podpořily. Sám Allen ve svém kánonu tvrdí, že úspěch GTD tkví v přístupu a nikoliv v nástrojích -- a ti, kdož GTD už delší dobu používají, to jen potvrzují. Přesto všechno jsem chtěl mít jasno ve věci toho, kam budu své úkoly, projekty a kontexty zapisovat dřív, než začnu -- přecjen nějakou ztrátu GTD morálky a důvěry ve svůj GTD systém si nemohu v průběhu GTD experimentu dovolit.
Má oblíbená hledací korporace nalezla na dotaz "gtd tools", jak je jejím zvykem, mnoho SEO-relevantních materiálů, z nichž za zmínku stojí pouze jeden všeobjímající seznam nástrojů.
Vybaven částečným neúspěchem jsem se obrátil na jinou hledací službu, poněkud více web2 laděnou... ano, mám na mysli samozřejmě Twitter. Díky němu se na mou hlavu sneslo během několika hodin množství tipů, rad, názorů a podstatných připomínek, za což všem zúčastněným děkuji. (Tento post je tedy i jakousi splátkou twittroscéně.)
Disclaimer: Následující hodnocení berte s rezervou. To, co platí pro můj GTD styl, velmi pravděpodobně nebude platit pro ten váš. Nejsem nijak zainteresovaný na podpoře níže uvedených nástrojů a můj přehled je subjektivním názorem. Předesílám, že o GTD nic moc vlastně dohromady nevím.
Okrajové podmínky
Coby webově zaměřený člověk přesvědčený o tom, že webovým aplikacím patří budoucnost, jsem se soustředil výhradně na www nástroje. Už toto rozhodnutí značně snižuje použitelnost mého průzkumu pro ostatní, zároveň ale efektivně zužuje oblast pátrání. Nechci tedy mít starost s více desktopovými instalacemi, se synchronizací dat, s aktualizací software, atd.
Dalším klíčovým rozhodnutím bylo přijetí faktu, že není na světě ideální nástroj, jenž by dokázal pokrýt GTD metodiku v celé její úplnosti. Tato volba tak poskytuje koncepční rámec mému questu: budu hledat dva WWW nástroje, jeden zaměřený na GTD operativu pro organizaci úkolů, projektů a kontextů (GTD CPU+RAM), druhý pak pro ukládání, organizaci a vyhledávání dat, tedy GTD archiv (GTD HDD).
Své WWW nástroje pak doplním o kvalitní papírový zápisník, jenž bude v GTD terminologii představovat jen další GTD inbox pro sběr dosud nerozhodnutých záležitostí. Papír je médum nepostradatelné ve vrcholně kreativních okamžicích.
Kritéria výběru
Podle čeho budu nástroje posuzovat? Zajímají mě tyto vlastnosti:
1. jednoduchost/přehlednost -- od kvalitního nástroje nevyžaduji "bloated functionality", naopak "chci spíše málo, ale poctivě",
2. soulad s GTD učením -- ne všechny zkoumané nástroje implementují potřeby GTD, naopak, některé jsou navrženy pro jiný účel (což ale nemusí vadit),
3. mobilní přístup -- většinou budu pracovat na desktopu s kvalitním prohlížečem, jen několik málo úkonů GTD operativy chci provádět v terénu -- zejména prohlížení akcí v daném kontextu (@supermarket, @auto) a zadání nové akce (pro pozdějsí zpracování). Mobilní přístup do archivu nepovažuji za důležitý;
4. omezení komerční/funkční/jiná -- za použití některých nástrojů se platí, avšak všechny nabízejí free trial, účet, který má většinou nějaký "motivační" háček. Systémy také občas postrádají nějaký podstatný prvek;
5. organizace pomocí tagů -- po archivačním nástroji požaduji možnost hledání pomocí štítků (labelů? hrome, jak správně česky přeložit tags?), u operativy tato funkce občas překáží,
6. integrace s emailem -- bylo by dobré, kdybych mohl ze svého maileru přeposlat do GTD operativy akci, jež by se automaticky zařadila k příslušnému projektu jako další krok -- a naopak, není od věci, když operativa umí mailovat např. seznam úkolů na daný den (toto kritérium ale nemá velkou váhu);
7. ochrana soukromí, sdílení dat -- zajímavou otázkou je sdílení archivu. Občas chci některé položky ze svého GTD archivu zveřejnit, většinou však mají zůstat privátní. Rovněž se chci soustředit výhradně na osobní GTD operativu. Sdílení svých GTD záležitostí s ostatními (některé nástroje jsou víceuživatelské) mě nezajímá.
Kandidáti - operativa
Basecamp
O nějaké jednoduchosti zde nemůže být řeč. Basecamp je propracovaný projekt od známé firmy 37signals, orientovaný na komplexní projektový management. Je jisté, že GTD metodika je implementována dobře, jenže -- je pouze nepatrnou částí systému, který je od základu budován jako víceuživatelský. Pokud BC použije jednotlivec, jde o značný overkill. Tento systém je výborným řešením pro malé firmy a cena ($24 za měsíc) tomu odpovídá.
Nozbe
Z mého pohledu poměrně nepřehledné uspořádání a textuplný grafický design, kvůli němuž jsem se k důkladnějšímu posouzení ostatních kritérií této služby ani nedostal. Možná je v ní ukryt někde skvělý GTD prostředek, ale neměl jsem trpělivost ho hledat, možná mi byl jen Nozbe nesympatický. A když se k tomu přidalo omezení maximálního počtu projektů v trial verzi na 5... (pokud chcete tuto překážku odstranit, zaplatíte €54 za rok).
Remember The Milk
Naprostá klasika v oboru. Výtečné a přehledné zpracování, bohužel, nepodařilo se mi zjistit, jak uspořádat tasky do projektů. Je ovšem pravda, že podle D. Allena se od GTD operativy nevyžaduje nic jiného, než právě jenom správa seznamů, v tomto ohledu je RTM zcela vyhovující. Jako použitelné řešení pro projekty se jeví uložení výsledků hledání do speciálních seznamů -- co projekt, to seznam akcí s jedním společným tagem. Ostatní kritéria (např. 3, 6) jsou splněna bez chyby. Cenu za "upgrade" ($25 ročně) ovšem málokdo zaplatí, protože základní účet, jenž je zdarma, zcela postačuje.
SimpleGTD
Kritérium 1. je excelentně splněno, snad už kvůli samotnému názvu. SimpleGTD nabízí právě jen základní GTD operativu a nic jiného. Je ovšem pravda, že někdy jde o jednoduchost spartánskou, např. mobilní přístup a mailová integrace... ehm... nil. To, že projekty nelze do sebe vnořovat, klidně oželím, nicméně i tak jednoduchá věc, jako je zadání data k akci, je bohužel v SimpleGTD poměrně nepodporovaná. Použití je zdarma, očekává se příspěvek $10.
Tracks
Tracks je, narozdíl od všech ostatních testovaných systémů, třeba stáhnout a nainstalovat na vlastní server, což může pro někoho znamenat rozhodující NE. Jde o GPL systém napsaný ve framworku Ruby on Rails, jenž je dobré si nejprve vyzkoušet. Chvíli mi trvalo, než jsem Tracks přišel na chuť, ale jen chvíli, než mi došlo, že uspořádání je poměrně logické a efektivní. S mobilním přístupem se počítá (jsou k dispozici i RSS kanály), zatímco mailová integrace není součástí instalace. Je možné ji ale podle rad na webu snadno dodělat -- Tracks mají kolem sebe silnou komunitu. Pokud chcete mít nad daty vlastní kontrolu a chcete si GTD operativu doladit podle svých potřeb, nehledejte dál.
Vitalist
Když jsem se poprvé přihlásil k testovacímu účtu Vitalist, okamžitě mě napadlo, že "tohle je ono". Přehledný, navenek jednoduchý, avšak kompletně funkcemi vybavený systém. Podle GTD učení byl Vitalist přímo navržen, počítá např. i se vstupním inboxem, kam je možno přeposílat maily k zařazení, projekty lze vnořovat (jako podprojekty). Mobilní verze... naprosto bez chyby. Účet zdarma je bohužel opravdu jen testovací -- za nejzávažnější omezení považuji maximální počet deseti projektů. Cena za základní použitelný účet ($5/měsíc) je však adekvátní.
Kandidáti - archiv
del.icio.us
Delicious jsem do výběru zařadil spíše pro pořádek. Tato známá sociálně-bookmarková síť se sice jako GTD archiv použít dá, ovšem jen tehdy, mají-li veškeré skladované položky charakter URL. Štítky představují základní prvek organizace položek, nicméně primárním zaměřením služby je sdílet záložky -- pokud chcete soukromý archiv, musíte to u každé(?) položky explicitně nastavit.
Evernote
Relativně nový, přesto již dobře známý systém. Uživatel vlastní jeden či více notesů (notebooků), v nichž jsou zaznamenané položky organizovány pomocí štítků. Celý notes je možné sdílet, nikoliv však jednotlivé položky. Jedna položka nemůže být zařazena do více notesů, může obsahovat datové přílohy, ovšem jen určitých vybraných běžných formátů. Základní účet, jenž je zdarma, dovoluje uložit 40 MB dat, za $5 měsíčně je možno tuto hranici zvýšit na 500MB. Evernote nabízí integraci do Windows a iPhone a skvělý bookmarklet do prohlížeče (možnost rychlé archivace položky, kterou právě prohlížíte). Kritéria 3 a 6 jsou implementována bezchybně.
Twine
Twine, jenž je stále v betaverzi, už používám poměrně dlouho a po počátečních výhradách ohledně jeho složitosti jsem s ním velmi spokojen. Základním datovým celkem tohoto sémantického systému je tzv. twine, což je obtížně definovatelná entita -- něco mezi společným tématem sdružujícím zainteresované uživatele, diskusní skupinou, kanálem novinek a archivním šanonem. Položky v twine mohou mít různorodou podobu -- bookmarky, poznámky, dokumenty, obrázky, videa -- a mohou být sdíleny samostatně tak, že jsou viditelné z více twines zároveň. Štítky pro každou položku systém navrhuje automaticky, mohou být samozřejmě modifikovány. K dispozici je i emailová integrace, o mobilním přístupu se spíše mlčí.
Verdikt
V oblasti operativy vedou dva finalisté -- Vitalist a Tracks. Pokud jste hračičkou jako já, začnete dopisovat nedodělky do Tracks, protože "to jde" a v Ruby je to navíc zábavné. Pokud chcete místo toho spravovat své GTD záležitosti, sáhnete po Vitalistu, jenž funguje out-of-box a po jisté době -- až začnete platit za Basic účet -- se začnete cítit profesionálně. Jestliže ale nejste GTD fundamentalistou, nemusíte Mít vše hotové a spíše si rádi někam píšete věci, na které chcete zapomenout, vyzkoušejte Remember the Milk.
Co se týče GTD archivace, je situace jednodušší: Nemít předchozí zkušenost s Twine, volím Evernote. Avšak archivních nástrojů použitelných pro GTD by se dalo najít určitě více. Zde platí, že je lepší sázet na praktický nástroj spíše než na čistě GTD systém, protože, jak píše D. Allen, nejde o nic víc než jen o spolehlivou kartotéku.
A třeba je to všechno o ničem, vrátím se k hromádkám papírů na stole, souborům na disku a kalendáři v mobilu. Uvidíme.
Vybaven odhodláním, jal jsem se nejprve hledat vhodné nástroje, které by mou snahu uspět v GTD podpořily. Sám Allen ve svém kánonu tvrdí, že úspěch GTD tkví v přístupu a nikoliv v nástrojích -- a ti, kdož GTD už delší dobu používají, to jen potvrzují. Přesto všechno jsem chtěl mít jasno ve věci toho, kam budu své úkoly, projekty a kontexty zapisovat dřív, než začnu -- přecjen nějakou ztrátu GTD morálky a důvěry ve svůj GTD systém si nemohu v průběhu GTD experimentu dovolit.
Má oblíbená hledací korporace nalezla na dotaz "gtd tools", jak je jejím zvykem, mnoho SEO-relevantních materiálů, z nichž za zmínku stojí pouze jeden všeobjímající seznam nástrojů.
Vybaven částečným neúspěchem jsem se obrátil na jinou hledací službu, poněkud více web2 laděnou... ano, mám na mysli samozřejmě Twitter. Díky němu se na mou hlavu sneslo během několika hodin množství tipů, rad, názorů a podstatných připomínek, za což všem zúčastněným děkuji. (Tento post je tedy i jakousi splátkou twittroscéně.)
Disclaimer: Následující hodnocení berte s rezervou. To, co platí pro můj GTD styl, velmi pravděpodobně nebude platit pro ten váš. Nejsem nijak zainteresovaný na podpoře níže uvedených nástrojů a můj přehled je subjektivním názorem. Předesílám, že o GTD nic moc vlastně dohromady nevím.
Okrajové podmínky
Coby webově zaměřený člověk přesvědčený o tom, že webovým aplikacím patří budoucnost, jsem se soustředil výhradně na www nástroje. Už toto rozhodnutí značně snižuje použitelnost mého průzkumu pro ostatní, zároveň ale efektivně zužuje oblast pátrání. Nechci tedy mít starost s více desktopovými instalacemi, se synchronizací dat, s aktualizací software, atd.
Dalším klíčovým rozhodnutím bylo přijetí faktu, že není na světě ideální nástroj, jenž by dokázal pokrýt GTD metodiku v celé její úplnosti. Tato volba tak poskytuje koncepční rámec mému questu: budu hledat dva WWW nástroje, jeden zaměřený na GTD operativu pro organizaci úkolů, projektů a kontextů (GTD CPU+RAM), druhý pak pro ukládání, organizaci a vyhledávání dat, tedy GTD archiv (GTD HDD).
Své WWW nástroje pak doplním o kvalitní papírový zápisník, jenž bude v GTD terminologii představovat jen další GTD inbox pro sběr dosud nerozhodnutých záležitostí. Papír je médum nepostradatelné ve vrcholně kreativních okamžicích.
Kritéria výběru
Podle čeho budu nástroje posuzovat? Zajímají mě tyto vlastnosti:
1. jednoduchost/přehlednost -- od kvalitního nástroje nevyžaduji "bloated functionality", naopak "chci spíše málo, ale poctivě",
2. soulad s GTD učením -- ne všechny zkoumané nástroje implementují potřeby GTD, naopak, některé jsou navrženy pro jiný účel (což ale nemusí vadit),
3. mobilní přístup -- většinou budu pracovat na desktopu s kvalitním prohlížečem, jen několik málo úkonů GTD operativy chci provádět v terénu -- zejména prohlížení akcí v daném kontextu (@supermarket, @auto) a zadání nové akce (pro pozdějsí zpracování). Mobilní přístup do archivu nepovažuji za důležitý;
4. omezení komerční/funkční/jiná -- za použití některých nástrojů se platí, avšak všechny nabízejí free trial, účet, který má většinou nějaký "motivační" háček. Systémy také občas postrádají nějaký podstatný prvek;
5. organizace pomocí tagů -- po archivačním nástroji požaduji možnost hledání pomocí štítků (labelů? hrome, jak správně česky přeložit tags?), u operativy tato funkce občas překáží,
6. integrace s emailem -- bylo by dobré, kdybych mohl ze svého maileru přeposlat do GTD operativy akci, jež by se automaticky zařadila k příslušnému projektu jako další krok -- a naopak, není od věci, když operativa umí mailovat např. seznam úkolů na daný den (toto kritérium ale nemá velkou váhu);
7. ochrana soukromí, sdílení dat -- zajímavou otázkou je sdílení archivu. Občas chci některé položky ze svého GTD archivu zveřejnit, většinou však mají zůstat privátní. Rovněž se chci soustředit výhradně na osobní GTD operativu. Sdílení svých GTD záležitostí s ostatními (některé nástroje jsou víceuživatelské) mě nezajímá.
Kandidáti - operativa
Basecamp
O nějaké jednoduchosti zde nemůže být řeč. Basecamp je propracovaný projekt od známé firmy 37signals, orientovaný na komplexní projektový management. Je jisté, že GTD metodika je implementována dobře, jenže -- je pouze nepatrnou částí systému, který je od základu budován jako víceuživatelský. Pokud BC použije jednotlivec, jde o značný overkill. Tento systém je výborným řešením pro malé firmy a cena ($24 za měsíc) tomu odpovídá.
Nozbe
Z mého pohledu poměrně nepřehledné uspořádání a textuplný grafický design, kvůli němuž jsem se k důkladnějšímu posouzení ostatních kritérií této služby ani nedostal. Možná je v ní ukryt někde skvělý GTD prostředek, ale neměl jsem trpělivost ho hledat, možná mi byl jen Nozbe nesympatický. A když se k tomu přidalo omezení maximálního počtu projektů v trial verzi na 5... (pokud chcete tuto překážku odstranit, zaplatíte €54 za rok).
Remember The Milk
Naprostá klasika v oboru. Výtečné a přehledné zpracování, bohužel, nepodařilo se mi zjistit, jak uspořádat tasky do projektů. Je ovšem pravda, že podle D. Allena se od GTD operativy nevyžaduje nic jiného, než právě jenom správa seznamů, v tomto ohledu je RTM zcela vyhovující. Jako použitelné řešení pro projekty se jeví uložení výsledků hledání do speciálních seznamů -- co projekt, to seznam akcí s jedním společným tagem. Ostatní kritéria (např. 3, 6) jsou splněna bez chyby. Cenu za "upgrade" ($25 ročně) ovšem málokdo zaplatí, protože základní účet, jenž je zdarma, zcela postačuje.
SimpleGTD
Kritérium 1. je excelentně splněno, snad už kvůli samotnému názvu. SimpleGTD nabízí právě jen základní GTD operativu a nic jiného. Je ovšem pravda, že někdy jde o jednoduchost spartánskou, např. mobilní přístup a mailová integrace... ehm... nil. To, že projekty nelze do sebe vnořovat, klidně oželím, nicméně i tak jednoduchá věc, jako je zadání data k akci, je bohužel v SimpleGTD poměrně nepodporovaná. Použití je zdarma, očekává se příspěvek $10.
Tracks
Tracks je, narozdíl od všech ostatních testovaných systémů, třeba stáhnout a nainstalovat na vlastní server, což může pro někoho znamenat rozhodující NE. Jde o GPL systém napsaný ve framworku Ruby on Rails, jenž je dobré si nejprve vyzkoušet. Chvíli mi trvalo, než jsem Tracks přišel na chuť, ale jen chvíli, než mi došlo, že uspořádání je poměrně logické a efektivní. S mobilním přístupem se počítá (jsou k dispozici i RSS kanály), zatímco mailová integrace není součástí instalace. Je možné ji ale podle rad na webu snadno dodělat -- Tracks mají kolem sebe silnou komunitu. Pokud chcete mít nad daty vlastní kontrolu a chcete si GTD operativu doladit podle svých potřeb, nehledejte dál.
Vitalist
Když jsem se poprvé přihlásil k testovacímu účtu Vitalist, okamžitě mě napadlo, že "tohle je ono". Přehledný, navenek jednoduchý, avšak kompletně funkcemi vybavený systém. Podle GTD učení byl Vitalist přímo navržen, počítá např. i se vstupním inboxem, kam je možno přeposílat maily k zařazení, projekty lze vnořovat (jako podprojekty). Mobilní verze... naprosto bez chyby. Účet zdarma je bohužel opravdu jen testovací -- za nejzávažnější omezení považuji maximální počet deseti projektů. Cena za základní použitelný účet ($5/měsíc) je však adekvátní.
Kandidáti - archiv
del.icio.us
Delicious jsem do výběru zařadil spíše pro pořádek. Tato známá sociálně-bookmarková síť se sice jako GTD archiv použít dá, ovšem jen tehdy, mají-li veškeré skladované položky charakter URL. Štítky představují základní prvek organizace položek, nicméně primárním zaměřením služby je sdílet záložky -- pokud chcete soukromý archiv, musíte to u každé(?) položky explicitně nastavit.
Evernote
Relativně nový, přesto již dobře známý systém. Uživatel vlastní jeden či více notesů (notebooků), v nichž jsou zaznamenané položky organizovány pomocí štítků. Celý notes je možné sdílet, nikoliv však jednotlivé položky. Jedna položka nemůže být zařazena do více notesů, může obsahovat datové přílohy, ovšem jen určitých vybraných běžných formátů. Základní účet, jenž je zdarma, dovoluje uložit 40 MB dat, za $5 měsíčně je možno tuto hranici zvýšit na 500MB. Evernote nabízí integraci do Windows a iPhone a skvělý bookmarklet do prohlížeče (možnost rychlé archivace položky, kterou právě prohlížíte). Kritéria 3 a 6 jsou implementována bezchybně.
Twine
Twine, jenž je stále v betaverzi, už používám poměrně dlouho a po počátečních výhradách ohledně jeho složitosti jsem s ním velmi spokojen. Základním datovým celkem tohoto sémantického systému je tzv. twine, což je obtížně definovatelná entita -- něco mezi společným tématem sdružujícím zainteresované uživatele, diskusní skupinou, kanálem novinek a archivním šanonem. Položky v twine mohou mít různorodou podobu -- bookmarky, poznámky, dokumenty, obrázky, videa -- a mohou být sdíleny samostatně tak, že jsou viditelné z více twines zároveň. Štítky pro každou položku systém navrhuje automaticky, mohou být samozřejmě modifikovány. K dispozici je i emailová integrace, o mobilním přístupu se spíše mlčí.
Verdikt
V oblasti operativy vedou dva finalisté -- Vitalist a Tracks. Pokud jste hračičkou jako já, začnete dopisovat nedodělky do Tracks, protože "to jde" a v Ruby je to navíc zábavné. Pokud chcete místo toho spravovat své GTD záležitosti, sáhnete po Vitalistu, jenž funguje out-of-box a po jisté době -- až začnete platit za Basic účet -- se začnete cítit profesionálně. Jestliže ale nejste GTD fundamentalistou, nemusíte Mít vše hotové a spíše si rádi někam píšete věci, na které chcete zapomenout, vyzkoušejte Remember the Milk.
Co se týče GTD archivace, je situace jednodušší: Nemít předchozí zkušenost s Twine, volím Evernote. Avšak archivních nástrojů použitelných pro GTD by se dalo najít určitě více. Zde platí, že je lepší sázet na praktický nástroj spíše než na čistě GTD systém, protože, jak píše D. Allen, nejde o nic víc než jen o spolehlivou kartotéku.
A třeba je to všechno o ničem, vrátím se k hromádkám papírů na stole, souborům na disku a kalendáři v mobilu. Uvidíme.
19. září 2008
Proč?
"Twitter rulez" aneb Proč jsem na stará kolena začal blogovat?
Aby nedošlo k mýlce: Vlastně jsem nezačal blogovat -- alespoň ne v obecně vnímaném smyslu tohoto slova. Adresu over140chars.blogger.com vnímám jen jako jakousi přílohu ke svému twitter účtu, jenž považuji za primární hromosvod své (mikro)blogerské ambice. Na regulérní blogování a podobné aktivity mentálního joggingu zkrátka nemám čas a ani v budoucnu to lepší nebude.
Většina lidí, které na twitteru sleduji, má svůj více či méně udržovaný blog a twitter účet vnímá jako sekundární aktivitu. Mohlo by se zdát, že v mém případě jde o obrácený sled kroků. Do jisté míry je to tak, ovšem... měl jsem to štěstí, že jsem mohl blogovat v době, kdy toto slovo ještě jaksi nebylo vynalezeno. Měl jsem možnost aktivně být u toho, když Internet v doméně .cs po obsahové stránce teprve vznikal. Tuto dobu považuji za jedno z nejzajímavějších období svého života, mí nejbližší kamarádi jsou lidé, s nimiž jsem se tehdy potkal a měl tu čest s nimi psát ten nejúžasnější "e-zine" (tedy "kooperativní blog"), který zde tehdy vycházel.
Důkaz podávat nehodlám, ti, kdož mne znají, vědí, že nekecám.
Aby nedošlo k mýlce: Vlastně jsem nezačal blogovat -- alespoň ne v obecně vnímaném smyslu tohoto slova. Adresu over140chars.blogger.com vnímám jen jako jakousi přílohu ke svému twitter účtu, jenž považuji za primární hromosvod své (mikro)blogerské ambice. Na regulérní blogování a podobné aktivity mentálního joggingu zkrátka nemám čas a ani v budoucnu to lepší nebude.
Většina lidí, které na twitteru sleduji, má svůj více či méně udržovaný blog a twitter účet vnímá jako sekundární aktivitu. Mohlo by se zdát, že v mém případě jde o obrácený sled kroků. Do jisté míry je to tak, ovšem... měl jsem to štěstí, že jsem mohl blogovat v době, kdy toto slovo ještě jaksi nebylo vynalezeno. Měl jsem možnost aktivně být u toho, když Internet v doméně .cs po obsahové stránce teprve vznikal. Tuto dobu považuji za jedno z nejzajímavějších období svého života, mí nejbližší kamarádi jsou lidé, s nimiž jsem se tehdy potkal a měl tu čest s nimi psát ten nejúžasnější "e-zine" (tedy "kooperativní blog"), který zde tehdy vycházel.
Důkaz podávat nehodlám, ti, kdož mne znají, vědí, že nekecám.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)